Pražské metro v roce 2050: Kam povedou nové linky a stanice?

Plánovaná výstavba linky metra D

Výstavba linky metra D představuje jeden z nejvýznamnějších dopravních projektů v historii hlavního města Prahy. První úsek této dlouho očekávané trasy povede z Pankráce do Písnice a jeho realizace již byla zahájena v roce 2025. Tato nová linka přinese zásadní změnu v dopravní obslužnosti jižní části metropole, která dosud postrádá přímé napojení na síť metra.

Modře značená linka D bude využívat nejmodernější technologie včetně automatického provozu bez strojvedoucích, což představuje revoluci v pražské podzemní dopravě. První etapa výstavby zahrnuje úsek Pankrác - Nové Dvory, na který následně naváže prodloužení do Písnice. Celková délka první fáze dosáhne přibližně 10,6 kilometru a bude obsahovat celkem 10 stanic.

Projekt počítá s moderním architektonickým řešením stanic, které budou charakteristické světlým a vzdušným designem. Stanice jako Olbrachtova, Nádraží Krč či Nemocnice Krč budou disponovat bezbariérovým přístupem a propracovaným systémem návazné dopravy. Významným prvkem bude také propojení s železniční dopravou v oblasti Krče, což umožní efektivní přestup mezi různými druhy dopravy.

V dlouhodobém horizontu se počítá s prodloužením linky D směrem do centra města, konkrétně na náměstí Míru a následně až na náměstí Republiky. Toto prodloužení by mělo být realizováno po roce 2035 a výrazně by odlehčilo přetížené lince C. Součástí projektu je také vybudování rozsáhlých parkovacích domů systému P+R u konečných stanic, které pomohou redukovat automobilovou dopravu v centru města.

Očekávané náklady na výstavbu první fáze se pohybují kolem 52 miliard korun, přičemž část financování by měla být zajištěna z evropských fondů. Realizace projektu přinese řadu výzev, včetně složitých geologických podmínek v některých úsecích trasy. Významnou roli hraje také koordinace s dalšími dopravními stavbami v metropoli a minimalizace dopadu výstavby na život obyvatel dotčených lokalit.

Nová linka D významně přispěje k rozvoji přilehlých čtvrtí a vytvoří podmínky pro vznik nových developerských projektů. Očekává se, že denně přepraví až 130 000 cestujících, což výrazně odlehčí přetížené autobusové dopravě v jižní části města. Moderní technologické řešení zajistí vysokou spolehlivost provozu a kratší intervaly mezi jednotlivými soupravami.

Součástí projektu je také revitalizace veřejných prostranství v okolí stanic, výsadba nové zeleně a vytvoření příjemných míst pro setkávání obyvatel. Důraz je kladen na ekologický aspekt stavby a využití obnovitelných zdrojů energie pro provoz stanic. Dokončení první fáze výstavby se předpokládá v roce 2029, kdy by měly první vlaky vyjet na trasu Pankrác - Nové Dvory.

Prodloužení trasy A do Nemocnice Motol

Významným milníkem v rozvoji pražské dopravní infrastruktury se stalo prodloužení trasy metra A z Dejvické do Nemocnice Motol, které bylo slavnostně uvedeno do provozu v dubnu 2015. Tento projekt představoval první větší rozšíření sítě pražského metra po několika letech a přinesl obyvatelům západní části Prahy výrazné zlepšení dopravní dostupnosti.

Nový úsek o délce 6,1 kilometru zahrnuje celkem čtyři nové stanice: Bořislavka, Nádraží Veleslavín, Petřiny a Nemocnice Motol. Každá z těchto stanic byla navržena s důrazem na moderní architektonické řešení a maximální uživatelský komfort. Particularly významná je konečná stanice Nemocnice Motol, která zajišťuje přímé spojení s největším zdravotnickým zařízením v České republice.

Výstavba tohoto prodloužení si vyžádala investici přesahující 20 miliard korun, přičemž značná část byla financována z evropských fondů. Během realizace projektu museli stavbaři překonat několik technických výzev, zejména při ražbě tunelů v geologicky složitém prostředí. Použití moderních technologií a postupů však umožnilo dokončit stavbu v plánovaném termínu a s minimálním dopadem na okolní zástavbu.

Prodloužení trasy přineslo významné změny v organizaci povrchové dopravy. Došlo k optimalizaci autobusových linek a vytvoření nových přestupních uzlů, zejména u stanice Nádraží Veleslavín, která převzala úlohu původního terminálu Dejvická pro spojení s letištěm Václava Havla. Denně tento úsek využije více než 100 000 cestujících, což výrazně odlehčilo přetížené dopravní síti v této části města.

Z hlediska budoucího rozvoje pražského metra představuje tento projekt důležitý krok k dalšímu plánovanému prodloužení trasy A směrem na Letiště Václava Havla. Studie proveditelnosti již prokázaly opodstatněnost tohoto záměru, který by měl v horizontu příštích let významně zlepšit dostupnost letiště pomocí kolejové dopravy.

Realizace projektu také přinesla řadu inovativních prvků v oblasti bezpečnosti a komfortu cestujících. Všechny nové stanice jsou vybaveny moderními bezpečnostními systémy, výtahy pro bezbariérový přístup a informačními systémy v reálném čase. Architektonické řešení stanic získalo několik odborných ocenění a stalo se vzorem pro další plánované rozšíření pražského metra.

Význam tohoto prodloužení se projevil i v rozvoji přilehlých městských částí. V okolí nových stanic došlo k oživení developerské činnosti, vznikla nová obchodní centra a rezidenční projekty. Zlepšení dopravní dostupnosti přispělo ke zvýšení hodnoty nemovitostí v dané lokalitě a celkovému rozvoji této části Prahy.

Modernizace vozového parku a automatizace provozu

Pražský dopravní podnik v následujících letech plánuje rozsáhlou modernizaci vozového parku metra, která výrazně promění podobu podzemní dopravy v hlavním městě. Klíčovým prvkem této transformace je postupný přechod na automatický provoz bez strojvedoucích, který by měl být zaveden nejprve na lince D a následně i na ostatních trasách. Tento technologický skok představuje největší změnu v provozu pražského metra od jeho založení.

Současné soupravy typu 81-71M budou postupně nahrazovány moderními vlaky s pokročilými bezpečnostními systémy a lepší energetickou účinností. Nové soupravy nabídnou cestujícím větší komfort, klimatizované prostředí a moderní informační systémy včetně LCD obrazovek s aktuálními informacemi o spojích. Významnou inovací bude také možnost průchodu mezi jednotlivými vozy, což zvýší kapacitu souprav a zlepší distribuci cestujících.

Automatizace provozu přinese několik zásadních výhod. Kromě zvýšení bezpečnosti a přesnosti provozu umožní také zkrácení intervalů mezi jednotlivými soupravami až na 90 sekund ve špičce. Systém automatického řízení vlaků (ATO) bude optimalizovat jízdní režim, což povede k významným úsporám energie a plynulejšímu provozu. Do roku 2030 by mělo dojít k postupné automatizaci linky C, která je nejvytíženější trasou pražského metra.

Součástí modernizace je také instalace bezpečnostních stěn na nástupištích, které oddělí koleje od prostoru pro cestující. Tyto stěny, vybavené automatickými dveřmi, jsou nezbytným předpokladem pro bezpečný provoz automatických souprav. První takové řešení bude implementováno na nové lince D, kde budou všechny stanice již od počátku vybaveny tímto systémem.

Modernizace se dotkne i řídicích systémů a zabezpečovacího zařízení. Nový systém CBTC (Communications-Based Train Control) nahradí současné reléové zabezpečovací zařízení a umožní přesnější sledování polohy vlaků v reálném čase. Tato technologie také poskytne lepší možnosti pro řízení provozu v případě mimořádných událostí a optimalizaci jízdních řádů.

Dopravní podnik počítá s postupnou implementací těchto změn v horizontu příštích patnácti let. Investice do modernizace vozového parku a automatizace provozu se odhadují na desítky miliard korun, ale přinesou významné dlouhodobé úspory v provozních nákladech. Kromě toho se očekává zvýšení spolehlivosti provozu a lepší reakce na měnící se přepravní poptávku. Modernizace pražského metra tak představuje klíčový krok k vytvoření efektivního a udržitelného systému městské dopravy pro 21. století.

Nové bezpečnostní prvky a technologie

V rámci modernizace pražského metra se významně rozšiřují bezpečnostní prvky a zavádějí se nejmodernější technologická řešení. Nový bezpečnostní systém zahrnuje pokročilé kamerové systémy s umělou inteligencí, které dokáží v reálném čase identifikovat podezřelé chování a potenciální hrozby. Tyto kamery jsou vybaveny termálními senzory a dokáží rozpoznávat obličeje, což významně přispívá k prevenci kriminality v prostorách metra.

Ve stanicích se instalují nové protipožární systémy s automatickou detekcí kouře a vysokých teplot. Tyto systémy jsou napojeny na centrální dispečink, který může okamžitě reagovat na jakoukoliv mimořádnou situaci. Součástí modernizace je také instalace speciálních bezpečnostních dveří na nástupištích, které zabraňují pádu cestujících do kolejiště a otevírají se pouze při příjezdu soupravy.

Revoluci představuje zavedení biometrického přístupového systému pro zaměstnance metra, který nahrazuje klasické přístupové karty. Tento systém využívá kombinaci otisků prstů a rozpoznávání obličeje, čímž se výrazně zvyšuje bezpečnost v servisních a technických prostorách. V tunelech metra jsou instalovány nové senzory pohybu a vibrací, které dokáží včas detekovat případné strukturální problémy nebo neobvyklé události.

Významnou inovací je implementace systému pro detekci nebezpečných látek a radiace. Speciální detektory rozmístěné ve stanicích dokáží identifikovat přítomnost výbušnin, toxických látek nebo radiačního záření. Tento systém je propojen s integrovaným záchranným systémem hlavního města Prahy, což umožňuje rychlou reakci v případě zjištění hrozby.

Pro zvýšení bezpečnosti cestujících se zavádí systém tísňového volání nové generace. Ve vozech i na nástupištích jsou instalovány moderní komunikační terminály s video hovory, které umožňují přímé spojení s dispečinkem. Systém je doplněn o automatickou lokalizaci volajícího a možnost okamžitého přenosu obrazu z nejbližších kamer.

V oblasti kybernetické bezpečnosti dochází k významné modernizaci. Nový zabezpečený komunikační systém využívá šifrování na vojenské úrovni a je odolný vůči pokusům o hackování. Řídicí systémy jsou pravidelně aktualizovány a testovány proti různým typům kybernetických útoků. Součástí bezpečnostního systému je také záložní řídicí centrum, které může v případě potřeby převzít kontrolu nad provozem metra.

Pro případ mimořádných událostí jsou ve stanicích instalovány nové evakuační systémy s pokročilou navigací. Dynamické LED panely a hlasové pokyny v několika jazycích dokáží efektivně navádět cestující k nejbližším únikovým cestám. Systém automaticky upravuje evakuační trasy podle aktuální situace a vytíženosti jednotlivých východů.

Metro v Praze bude jednou propojovat všechny části města jako tepny v lidském těle, přinášející život do každého koutu naší metropole

Radovan Hloušek

Bezbariérový přístup na všech stanicích

Pražský dopravní podnik si stanovil ambiciózní cíl zajistit kompletní bezbariérovou přístupnost všech stanic metra do roku 2035. Tento plán představuje zásadní krok vpřed v oblasti dostupnosti městské hromadné dopravy pro všechny obyvatele a návštěvníky hlavního města. V současnosti je bezbariérově přístupných přibližně 72 % stanic pražského metra, což však stále není dostačující pro moderní evropskou metropoli.

Realizace bezbariérového přístupu zahrnuje instalaci výtahů, šikmých schodišťových plošin a dalších pomocných zařízení. Největší výzvou jsou především stanice v historickém centru města, kde je nutné citlivě skloubit technické řešení s památkovou ochranou. Například stanice Můstek, Náměstí Republiky či Malostranská vyžadují specifický přístup kvůli své poloze v památkové rezervaci.

Modernizace stávajících stanic počítá s využitím nejmodernějších technologií. Nové výtahy budou vybaveny hlasovým oznámením, Braillovým písmem a dalšími prvky pro osoby se zrakovým postižením. Součástí projektu je také instalace speciálních navigačních systémů, které usnadní orientaci nejen vozíčkářům, ale i seniorům či rodičům s kočárky.

Významnou součástí této transformace je také úprava nástupišť. Ve všech stanicích budou instalovány kontrastní pásy a reliéfní dlažba pro nevidomé a slabozraké cestující. Modernizací projdou také informační systémy, které budou poskytovat aktuální informace o funkčnosti výtahů a případných výlukách v reálném čase prostřednictvím mobilní aplikace.

Investice do bezbariérového zpřístupnění stanic se odhaduje na několik miliard korun. Financování bude zajištěno kombinací vlastních zdrojů dopravního podniku, příspěvků z městského rozpočtu a evropských dotací. Důležitým aspektem je také časová koordinace stavebních prací tak, aby byl minimalizován dopad na běžný provoz metra.

Projekt počítá s postupnou realizací, přičemž prioritu mají stanice s nejvyšší vytížeností a ty, které jsou v blízkosti důležitých zdravotnických zařízení či úřadů. Do konce roku 2025 by mělo být bezbariérově přístupných 80 % všech stanic, zbývající stanice budou následovat v dalších letech. Součástí plánu je také pravidelná údržba a modernizace již existujících bezbariérových přístupů, aby byla zajištěna jejich dlouhodobá funkčnost a spolehlivost.

Realizace bezbariérového přístupu významně přispěje k vytvoření skutečně inkluzivního systému městské dopravy. Kromě praktického přínosu pro cestující s omezenou mobilitou tento projekt symbolizuje moderní přístup k městské infrastruktuře a potvrzuje závazek Prahy stát se městem přátelským ke všem svým obyvatelům bez rozdílu.

Propojení linek B a D na Náměstí Republiky

V rámci dlouhodobého rozvoje pražské podzemní dráhy se jako jedna z klíčových priorit jeví propojení linky B s plánovanou linkou D v oblasti Náměstí Republiky. Tento ambiciózní projekt by měl významně zlepšit dopravní dostupnost v centru metropole a současně nabídnout cestujícím nové přestupní vazby. Přestupní uzel by měl vzniknout v prostoru pod historickým náměstím, kde se v současnosti nachází stanice linky B.

Technické řešení počítá s vybudováním zcela nového podzemního komplexu, který by zahrnoval jak stávající nástupiště linky B, tak nové nástupiště budoucí linky D. Propojení by mělo být realizováno pomocí série eskalátorů a výtahů, přičemž vzdálenost mezi nástupišti by neměla přesáhnout 80 metrů. Projekt zohledňuje památkovou ochranu historického centra a počítá s minimálním zásahem do povrchové zástavby.

Realizace propojení se předpokládá v horizontu let 2035-2040, tedy v návaznosti na dokončení první fáze výstavby linky D. Investiční náklady jsou předběžně odhadovány na 8,5 miliardy korun, přičemž značnou část by měly pokrýt evropské dotace. Součástí projektu je také modernizace stávající stanice linky B, která by měla získat bezbariérový přístup a nové technologické vybavení.

Dopravní význam propojení spočívá především v vytvoření alternativní trasy pro cestující směřující z jižní části města do centra. V případě výluk či mimořádných událostí na trase metra C by tak existovala plnohodnotná alternativa. Propojení by také mělo přispět k odlehčení přestupního uzlu Můstek, který je již v současnosti na hranici své kapacity.

Z hlediska urbanistického řešení projekt počítá s vybudováním nových podzemních prostor pro občanskou vybavenost, včetně obchodní pasáže propojující stanici metra s okolními ulicemi. Důraz je kladen na zachování historického rázu náměstí a minimalizaci stavebních zásahů během realizace. Projektanti navrhují využití moderních technologií ražby, které umožní provádět většinu prací bez narušení povrchu.

Součástí projektu je také řešení návazné povrchové dopravy, především tramvajových linek a autobusových spojů. Vzniknout by měly nové přestupní vazby, které umožní plynulý přestup mezi různými druhy dopravy. Projekt zahrnuje také revitalizaci veřejných prostranství v okolí výstupů z metra, včetně vytvoření nových odpočinkových zón a zeleně.

Odborníci předpokládají, že propojení linek B a D na Náměstí Republiky denně využije až 85 000 cestujících. To představuje významný příspěvek k celkové dopravní obslužnosti centra města a potvrzuje strategický význam této investice pro budoucnost pražské dopravy. Projekt je součástí širší koncepce rozvoje městské kolejové dopravy, která počítá s postupným rozšiřováním sítě metra a její modernizací v následujících desetiletích.

Ekologické aspekty provozu metra v budoucnosti

Provoz pražského metra se v následujících desetiletích bude muset vypořádat s řadou ekologických výzev. Hlavním cílem je dosažení uhlíkové neutrality celého systému do roku 2050, což představuje komplexní transformaci současného provozu. Dopravní podnik hlavního města Prahy již nyní implementuje řadu opatření, která mají snížit environmentální dopad podzemní dráhy.

Významným krokem je postupný přechod na energeticky úsporné technologie osvětlení ve stanicích i tunelech. Moderní LED systémy dokáží uspořit až 60% elektrické energie oproti konvenčním zářivkám. Další úspory přináší instalace rekuperačních jednotek na soupravách metra, které umožňují využít brzdnou energii k napájení dalších vozů nebo infrastruktury.

V oblasti vytápění a klimatizace stanic se počítá s využitím geotermální energie a odpadního tepla z provozu. Inovativní systémy větrání budou využívat přirozený komínový efekt tunelů, čímž se sníží energetická náročnost vzduchotechniky. Modernizace se dotkne i vodního hospodářství - dešťová voda ze stanic bude zachycována a využívána pro technické účely.

Významnou roli v ekologizaci provozu hraje také modernizace vozového parku. Nové soupravy budou vybaveny pokročilými systémy řízení spotřeby energie a jejich konstrukce bude využívat recyklovatelné materiály. Předpokládá se také implementace automatického provozu, který optimalizuje jízdní režimy a snižuje energetickou náročnost.

Environmentální aspekty se promítnou i do stavebních prací při rozšiřování sítě metra. Použité stavební materiály budou muset splňovat přísné ekologické standardy a důraz bude kladen na minimalizaci odpadu. Vytěžená zemina najde využití při rekultivačních projektech nebo jako stavební materiál.

Dopravní podnik plánuje také instalaci solárních panelů na střechy stanic a depa, což přispěje k energetické soběstačnosti systému. Ve stanicích budou instalovány inteligentní systémy řízení spotřeby energie, které automaticky regulují osvětlení a klimatizaci podle aktuální vytíženosti.

Důležitým aspektem je také vzdělávání zaměstnanců a cestujících v oblasti environmentální odpovědnosti. Ve stanicích budou instalovány informační panely zobrazující aktuální údaje o úsporách energie a emisí CO2. Systém třídění odpadu ve stanicích bude modernizován a rozšířen.

Ekologická transformace pražského metra představuje významnou investici, která se však z dlouhodobého hlediska vyplatí nejen ekonomicky, ale především environmentálně. Moderní technologie a inovativní řešení pomohou vytvořit udržitelný systém městské dopravy, který bude sloužit jako vzor pro další evropská města. Tento komplexní přístup k ochraně životního prostředí zajistí, že pražské metro bude i v budoucnosti představovat ekologicky šetrný způsob městské mobility.

Nový systém odbavení cestujících

V pražském metru se chystá revoluční změna v podobě modernizace systému odbavení cestujících, která výrazně promění způsob, jakým se cestující dostávají do přepravního prostoru. Tradiční turnikety budou postupně nahrazeny moderním bezkontaktním systémem, který umožní plynulejší průchod stanicemi a efektivnější kontrolu jízdenek. Nový systém bude využívat kombinaci senzorů a kamer s umělou inteligencí, které dokáží rozpoznat platný jízdní doklad bez nutnosti fyzického kontaktu.

Cestující budou moci procházet širšími průchody, které budou vybaveny citlivými senzory a čtečkami. Systém automaticky detekuje elektronické jízdenky v mobilních telefonech, bezkontaktní platební karty nebo speciální čipy zabudované v osobních předmětech. Toto řešení významně urychlí tok cestujících zejména ve vytížených stanicích jako Můstek, Muzeum nebo Florenc, kde se v současnosti často tvoří fronty před turnikety.

Dopravní podnik hlavního města Prahy plánuje implementaci tohoto systému postupně v následujících letech. První testovací provoz by měl být spuštěn ve vybraných stanicích linky B, následně se rozšíří i na další linky. Součástí modernizace bude také instalace nových informačních panelů, které budou cestujícím v reálném čase zobrazovat stav jejich jízdného a případné problémy s odbavením.

Významnou součástí nového systému bude také pokročilá ochrana proti černým pasažérům. Kamery s umělou inteligencí dokáží identifikovat osoby pokoušející se projít bez platného jízdního dokladu a okamžitě upozornit přepravní kontrolu. Systém bude také schopen rozpoznat nestandardní situace, jako je například průchod více osob na jeden jízdní doklad.

Modernizace přinese i nové možnosti platby jízdného přímo ve stanicích. Cestující budou moci využít samoobslužné automaty s rozšířenými funkcemi, včetně možnosti dobíjení elektronických jízdenek nebo nákupu dlouhodobých kupónů. Tyto automaty budou propojeny s mobilní aplikací Pražské integrované dopravy, což umožní rychlé a pohodlné vyřízení všech přepravních záležitostí.

Součástí projektu je také implementace systému pro sledování vytíženosti jednotlivých stanic a vozů metra v reálném čase. Tato data pomohou optimalizovat intervaly mezi spoji a lépe reagovat na aktuální přepravní poptávku. Cestující budou mít přístup k těmto informacím prostřednictvím mobilní aplikace, což jim umožní lépe plánovat své cesty a vyhnout se přeplněným spojům.

Nový odbavovací systém představuje významný krok k modernizaci pražské hromadné dopravy a přiblížení se standardům západoevropských metropolí. Investice do tohoto projektu se pohybuje v řádu miliard korun, ale přinese výrazné zlepšení komfortu cestování a efektivity provozu metra.

Rozšíření pokrytí mobilním signálem a internetem

V současné době patří mezi klíčové priority pražského dopravního podniku komplexní modernizace pokrytí mobilním signálem a internetovým připojením v celé síti metra. Do roku 2025 by mělo dojít k významnému rozšíření dostupnosti těchto služeb ve všech trasách pražského metra, včetně tunelů a stanic, kde dosud signál chybí nebo je nedostatečný. Tento ambiciózní projekt zahrnuje instalaci nejmodernějších technologií, které umožní cestujícím nepřerušované využívání mobilních telefonů a přístup k vysokorychlostnímu internetu během celé jejich cesty metrem.

Modernizace se týká především zavedení technologie 5G, která představuje významný skok v kvalitě a rychlosti připojení. Ve spolupráci s hlavními mobilními operátory se plánuje vybudování rozsáhlé sítě vysílačů a přijímačů, které budou strategicky rozmístěny v celém systému podzemní dráhy. Důležitým aspektem je také zajištění bezproblémového přechodu signálu mezi jednotlivými stanicemi a tunelovými úseky, aby nedocházelo k výpadkům během jízdy.

Technické řešení počítá s využitím speciálních vyzařovacích kabelů, takzvaných leak kabelů, které budou instalovány podél celé trasy metra. Tyto kabely zajistí rovnoměrné pokrytí signálem i v místech, kde běžné vysílače nemohou efektivně fungovat. Součástí projektu je také modernizace záložních systémů a posílení bezpečnostních prvků, které zajistí stabilní provoz i v případě mimořádných situací.

V rámci této modernizace se počítá i s přípravou na budoucí technologické inovace. Infrastruktura bude navržena tak, aby umožňovala snadnou implementaci nových technologií bez nutnosti rozsáhlých stavebních úprav. To zahrnuje i přípravu na možné zavedení automatického řízení vlaků a dalších smart technologií, které budou vyžadovat spolehlivé datové připojení.

Významným přínosem rozšířeného pokrytí bude také možnost efektivnějšího krizového řízení a komunikace mezi jednotlivými složkami dopravního podniku. Cestující budou moci v případě mimořádných událostí okamžitě získávat aktuální informace přímo do svých mobilních zařízení. Systém umožní také lepší monitoring vytíženosti jednotlivých stanic a optimalizaci provozu na základě reálných dat.

Pro cestující bude tato modernizace znamenat možnost produktivního využití času stráveného v metru, ať už pro práci nebo zábavu. Kvalitní připojení k internetu a mobilní signál se stanou standardem ve všech částech pražského metra, což významně přispěje ke komfortu cestování a spokojenosti pasažérů. Projekt také počítá s vybudováním informačního systému, který bude cestujícím poskytovat aktuální informace o provozu, včetně případných výluk nebo změn v jízdním řádu, přímo prostřednictvím mobilní aplikace.

Plány na pátou linku metra E

V souvislosti s dlouhodobým rozvojem pražské dopravní infrastruktury se již několik let diskutuje o výstavbě páté linky metra E, která by měla významně ulehčit přetíženým trasám a zajistit lepší dopravní obslužnost několika městských částí. Plánovaná trasa by měla vést z Náměstí Míru přes Žižkov, Vysočany až do Letňan, přičemž by vytvořila důležité přestupní uzly s existujícími linkami metra.

Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy ve spolupráci s Dopravním podnikem vypracoval podrobnou studii proveditelnosti, která analyzuje technické možnosti, ekonomickou náročnost a předpokládaný přínos pro městskou dopravu. Podle předběžných odhadů by výstavba linky E mohla začít nejdříve v horizontu roku 2035 a její dokončení se předpokládá kolem roku 2045. Celkové náklady jsou odhadovány na více než 80 miliard korun.

Klíčovým přínosem linky E by bylo především odlehčení přetížené trasy metra A v úseku Muzeum - Náměstí Míru a vytvoření alternativní trasy pro cestující směřující z východních částí města do centra. Nová linka by také výrazně zlepšila dopravní dostupnost rychle se rozvíjejících oblastí Žižkova a Vysočan, kde v současnosti probíhá intenzivní bytová výstavba.

Projekt počítá s vybudováním celkem devíti stanic, přičemž většina z nich by měla být situována v hloubce 30 až 40 metrů pod povrchem. Významným technickým oříškem je zejména překonání údolí Rokytky a napojení na stanici Náměstí Míru, kde bude nutné vyřešit složité geologické podmínky. Dopravní experti zdůrazňují, že realizace linky E je klíčová pro budoucí rozvoj města a měla by být jednou z priorit v oblasti dopravní infrastruktury.

V rámci přípravných prací již proběhly první geologické průzkumy a byly zpracovány variantní návrhy vedení trasy. Městští plánovači také řeší otázku návaznosti na povrchovou dopravu a vytvoření efektivního systému přestupních terminálů. Součástí projektu je i výstavba nového depa v oblasti Letňan, které by mělo zajistit technické zázemí pro vozový park linky E.

Odborníci poukazují na skutečnost, že výstavba nové linky metra je nezbytná vzhledem k předpokládanému demografickému vývoji Prahy a rostoucím nárokům na veřejnou dopravu. Podle prognóz by měla linka E denně přepravit až 200 000 cestujících a významně přispět ke snížení automobilové dopravy v dotčených městských částech. Projekt také počítá s využitím nejmodernějších technologií, včetně automatického systému řízení vlaků a energeticky úsporných řešení.