Slovenské dálnice čeká revoluce: Nový systém mýtného od ledna

Historie výstavby dálnic na Slovensku

První plány na výstavbu dálnic na území dnešního Slovenska vznikly již ve třicátých letech 20. století, kdy byla plánována výstavba dálnice mezi Prahou a Košicemi. Tento ambiciózní projekt byl součástí většího plánu na propojení západní a východní části tehdejšího Československa. Realizace těchto plánů byla však přerušena druhou světovou válkou.

V poválečném období se myšlenka výstavby dálnic znovu objevila v roce 1963, kdy byla schválena koncepce dálniční sítě Československa. První úsek dálnice na slovenském území byl otevřen v roce 1975 mezi Bratislavou a Malackami. Tento úsek byl součástí plánované dálnice D2, která měla spojit Bratislavu s Brnem.

Významným milníkem ve výstavbě slovenských dálnic bylo zahájení stavby dálnice D1, která je páteřní komunikací spojující západ a východ země. První úsek této klíčové dálnice byl zprovozněn v roce 1978 mezi Bratislavou a Sencem. Výstavba pokračovala postupně směrem na východ, přičemž důraz byl kladen především na propojení největších slovenských měst.

V osmdesátých letech minulého století se tempo výstavby dálnic zrychlilo. Byly dokončeny důležité úseky dálnice D1 v okolí Trenčína a Žiliny, stejně jako významné části dálnice D2 směrem k české hranici. Po rozdělení Československa v roce 1993 převzala Slovenská republika odpovědnost za další rozvoj dálniční sítě na svém území.

Devadesátá léta přinesla zpomalení výstavby kvůli ekonomické transformaci a nedostatku finančních prostředků. Přesto pokračovala výstavba strategických úseků, především v okolí velkých měst a průmyslových center. Významným impulzem pro rozvoj dálniční sítě byl vstup Slovenska do Evropské unie v roce 2004, který přinesl možnost čerpání evropských fondů na dopravní infrastrukturu.

V novém tisíciletí se výstavba dálnic značně zintenzivnila. Byly zahájeny práce na náročných horských úsecích dálnice D1, včetně složitých tunelových staveb. Významným projektem se stal tunel Branisko, který byl dokončen v roce 2003 a významně zlepšil spojení mezi středním a východním Slovenskem.

Současná dálniční síť na Slovensku zahrnuje několik hlavních tahů. Kromě již zmíněné D1 a D2 je to také dálnice D3 vedoucí na sever země směrem k polským hranicím, a D4, která tvoří obchvat Bratislavy. Výstavba pokračuje i na dalších úsecích, přičemž zvláštní pozornost je věnována dokončení dálnice D1 mezi Bratislavou a Košicemi, která představuje strategickou dopravní tepnu země.

Specifickým rysem výstavby slovenských dálnic je nutnost překonávat náročný horský terén, zejména v oblasti Vysokých Tater a dalších pohoří. To vyžaduje výstavbu množství tunelů a mostů, což značně prodražuje a komplikuje celý proces výstavby. Přesto Slovensko postupně buduje moderní dálniční síť, která je klíčová pro další ekonomický rozvoj země.

Současná délka dálniční sítě

Slovenská dálniční síť v současnosti dosahuje celkové délky 482 kilometrů, což představuje významný pokrok v rozvoji dopravní infrastruktury země od jejího vzniku v roce 1993. Největší část této sítě tvoří dálnice D1, která je páteřní komunikací spojující západ a východ země. Tato klíčová dopravní tepna vede z Bratislavy přes Trnavu, Trenčín, Žilinu a Poprad až do Košic, přičemž její dokončení je jednou z hlavních priorit slovenské dopravní politiky.

Druhým nejvýznamnějším tahem je dálnice D2, která propojuje Bratislavu s českou a maďarskou hranicí a je součástí důležitého mezinárodního koridoru. Na jihu země se nachází dálnice D4, která tvoří obchvat Bratislavy a významně přispívá k odlehčení dopravy v hlavním městě. Dálnice D3 v současnosti spojuje oblasti na severu země a její výstavba postupně pokračuje směrem k polským hranicím.

V posledních letech došlo k významnému urychlení výstavby slovenských dálnic, především díky využití evropských fondů a PPP projektů. Současná síť však stále není kompletní a některé důležité úseky zůstávají nedokončené. Mezi nejvýznamnější chybějící části patří zejména úseky dálnice D1 v náročném horském terénu mezi Turany a Hubovou, kde složité geologické podmínky komplikují výstavbu.

Slovenská dálniční síť je projektována s ohledem na mezinárodní dopravní koridory a její rozvoj respektuje potřeby jak vnitrostátní, tak mezinárodní dopravy. Významnou roli hraje napojení na sousední státy - Českou republiku, Rakousko, Maďarsko, Ukrajinu a Polsko. Technické parametry slovenských dálnic odpovídají evropským standardům, přičemž většina úseků je budována v kategorii D 26,5 s návrhovou rychlostí 130 km/h.

Současný stav dálniční sítě na Slovensku zahrnuje také moderní telematické systémy, které zvyšují bezpečnost a plynulost provozu. Na většině úseků jsou instalovány elektronické mýtné systémy pro vozidla nad 3,5 tuny, zatímco osobní automobily využívají elektronické dálniční známky. Údržba a modernizace existujících úseků probíhá průběžně, přičemž zvláštní pozornost je věnována mostním konstrukcím a tunelům, kterých je na slovenských dálnicích vzhledem k členitému terénu značné množství.

Plánovaný rozvoj dálniční sítě počítá s dalším rozšiřováním, především v směru severojižním a s dokončením chybějících úseků na východě země. Významnou roli v tomto procesu hraje Národní dálniční společnost, která je zodpovědná za výstavbu a správu dálniční infrastruktury. Do roku 2030 by měla délka slovenských dálnic dosáhnout přibližně 700 kilometrů, což by znamenalo propojení všech klíčových hospodářských center země.

Hlavní dálniční tahy D1 a D2

Slovenská dálniční síť se opírá především o dvě páteřní komunikace - dálnice D1 a D2. Dálnice D1 představuje nejvýznamnější dopravní tepnu Slovenska, která vede z Bratislavy přes Trnavu, Trenčín, Žilinu, Poprad až do Košic, s plánovaným prodloužením k ukrajinským hranicím. Tato strategická komunikace spojuje západní a východní část země a je součástí evropského koridoru Va.

Výstavba D1 začala již v roce 1972 a dodnes není zcela dokončena. Nejnáročnější úseky vedou přes hornaté oblasti středního Slovenska, zejména v okolí Važce a Vysokých Tater. Významným milníkem bylo otevření tunelu Branisko v roce 2003, který výrazně zlepšil spojení mezi Prešovem a Spišskou Novou Vsí. V současnosti probíhá intenzivní výstavba chybějících úseků, především mezi Turany a Hubovou, kde složitý terén a geologické podmínky komplikují stavební práce.

Dálnice D2 představuje důležité mezinárodní spojení vedoucí z Bratislavy přes Malacky k českým hranicím na severu a k maďarským hranicím na jihu. Tato komunikace byla dokončena již v roce 2007 a je součástí evropského koridoru IV. D2 je významná především pro nákladní dopravu mezi přístavem v Bratislavě a průmyslovými oblastmi České republiky.

Obě dálnice se kříží v hlavním městě Bratislavě, kde vytvářejí důležitý dopravní uzel. V této oblasti je nejvyšší intenzita provozu na Slovensku, proto zde byla vybudována moderní křižovatka Pečňa, která efektivně rozděluje dopravní proudy. Dálnice D1 a D2 jsou vybaveny moderními telematickými systémy, které zajišťují bezpečnost provozu a informovanost řidičů.

V posledních letech probíhá postupná modernizace starších úseků obou dálnic. Na D1 se realizuje rozšíření na šest jízdních pruhů v úseku Bratislava - Trnava, kde dopravní zatížení přesahuje původní projektované kapacity. Na D2 se průběžně modernizují mosty a další inženýrské objekty. Významným prvkem jsou také odpočívadla a čerpací stanice, které procházejí rekonstrukcí pro zvýšení komfortu cestujících.

Systém výběru mýtného na těchto komunikacích prošel v roce 2010 modernizací, kdy byl zaveden elektronický systém pro vozidla nad 3,5 tuny. Pro osobní automobily platí systém dálničních známek, které jsou nyní dostupné i v elektronické podobě. Toto řešení přispívá k efektivnějšímu financování údržby a dalšího rozvoje dálniční sítě.

Obě dálnice jsou klíčové pro ekonomický rozvoj Slovenska, protože zajišťují spojení hlavních průmyslových center a napojení na mezinárodní dopravní síť. Jejich význam stále roste s rostoucím objemem mezinárodní přepravy a rozvojem automobilového průmyslu na Slovensku. Pravidelná údržba a modernizace těchto komunikací je proto prioritou slovenské dopravní politiky.

Poplatky a dálniční známky

Na Slovensku je pro jízdu po dálnicích a rychlostních silnicích nutné mít platnou elektronickou dálniční známku, která nahradila dřívější papírové kupóny. Systém elektronických dálničních známek byl na Slovensku zaveden v roce 2016 a od té doby funguje výhradně v digitální podobě. Řidiči osobních vozidel a motocyklů do 3,5 tuny musí před vjezdem na zpoplatněné úseky zakoupit příslušnou známku.

Elektronickou dálniční známku lze pořídit několika způsoby. Nejpohodlnější je nákup přes oficiální webový portál eznamka.sk, kde stačí zadat registrační značku vozidla a vybrat požadovanou délku platnosti. Známku lze také zakoupit na čerpacích stanicích, hraničních přechodech nebo v samoobslužných kioscích. Při nákupu je důležité správně zadat všechny údaje, zejména registrační značku vozidla, protože systém funguje na principu automatického rozpoznávání SPZ kamerami.

Slovenské dálniční známky jsou k dispozici v několika časových variantách. Desetidenní známka je ideální pro turisty a krátkodobé návštěvníky, měsíční známka vyhovuje častějším cestovatelům a roční známka je nejvýhodnější pro pravidelné uživatele slovenských dálnic. Ceny známek se postupně upravují, přičemž roční známka představuje nejekonomičtější variantu z hlediska poměru ceny a doby platnosti.

Je důležité zmínit, že na Slovensku existují i úseky dálnic, které jsou od poplatku osvobozeny. Jedná se především o městské obchvaty Bratislavy a některé další krátké úseky. Řidiči by měli věnovat pozornost dopravnímu značení, které jasně označuje začátek a konec zpoplatněných úseků. Pokuta za jízdu bez platné známky může dosáhnout až několika set eur.

Pro vozidla nad 3,5 tuny platí na Slovensku odlišný systém, a to elektronické mýtné, které se vypočítává na základě skutečně ujeté vzdálenosti. Tento systém využívá palubní jednotky a je povinný pro všechna nákladní vozidla a autobusy. Výše mýtného se liší podle emisní třídy vozidla, počtu náprav a kategorie silnice.

Kontrola platnosti dálničních známek probíhá automaticky pomocí kamerového systému rozmístěného po celé dálniční síti. Moderní technologie umožňují okamžité ověření, zda má vozidlo zakoupenou platnou známku. V případě zjištění porušení předpisů mohou být údaje o vozidle okamžitě předány policii nebo příslušným kontrolním orgánům.

Při plánování cesty na Slovensko je vhodné si dálniční známku zakoupit s předstihem, aby se předešlo případným komplikacím. Platnost známky začíná od zvoleného data a času, což umožňuje flexibilní plánování cesty. Systém také umožňuje kontrolu platnosti známky online, což je užitečné zejména pro firmy spravující větší vozový park.

Nejdůležitější dálniční křižovatky a uzly

Slovenská dálniční síť disponuje několika klíčovými křižovatkami a dopravními uzly, které jsou zásadní pro plynulost dopravy a propojení významných směrů. Bratislavský dálniční uzel představuje nejvýznamnější křižovatku slovenských dálnic, kde se protínají dálnice D1 a D2. Toto místo je strategicky důležité nejen pro vnitrostátní dopravu, ale také pro mezinárodní transitní spojení mezi Českou republikou, Rakouskem a Maďarskem.

Další významnou křižovatkou je křižovatka Ivachnová, kde se setkává dálnice D1 s rychlostní silnicí R3. Tento dopravní uzel je klíčový pro spojení východní části Slovenska s regionem Orava a následně s Polskem. V současnosti probíhá modernizace této křižovatky, která má zvýšit její kapacitu a bezpečnost provozu.

Dálniční křižovatka Žilina představuje důležitý bod na mapě slovenských dálnic, kde se protíná dálnice D1 s dálnicí D3. Tento uzel je zásadní pro spojení severozápadního Slovenska s Českou republikou a Polskem. Křižovatka prošla v posledních letech významnou rekonstrukcí, která zahrnovala výstavbu nových mostních konstrukcí a rozšíření jízdních pruhů.

V oblasti východního Slovenska hraje významnou roli křižovatka Prešov-západ, kde se setkává dálnice D1 s rychlostní silnicí R4. Tento dopravní uzel je klíčový pro spojení s Maďarskem a zároveň slouží jako významný bod pro distribuci dopravy v regionu východního Slovenska. Nedávno dokončený obchvat Prešova významně odlehčil městské dopravě a zlepšil průjezdnost této oblasti.

Dálniční křižovatka Triblavina na D1 v blízkosti Bratislavy představuje moderní řešení propojení dálnice s regionální dopravou. Tato křižovatka byla navržena s ohledem na rostoucí intenzitu dopravy v bratislavské aglomeraci a obsahuje několik úrovňových křížení s kolektorovými pásy.

Významným uzlem je také křižovatka Trenčín, kde se kříží dálnice D1 s plánovanou rychlostní silnicí R2. Tento bod je důležitý pro spojení středního Pováží s regionem Horní Nitry. V současnosti probíhá příprava modernizace této křižovatky, která má zlepšit její kapacitu a bezpečnostní parametry.

Křižovatka Košice-jih představuje důležitý bod na východě Slovenska, kde se spojuje dálnice D1 s rychlostní silnicí R2 a R4. Tento komplexní dopravní uzel je klíčový pro distribuci dopravy v košické aglomeraci a zároveň slouží jako významný bod pro transitní dopravu směřující do Maďarska a Ukrajiny. Plánovaná modernizace této křižovatky počítá s výstavbou nových mostních objektů a rozšířením kapacity jednotlivých větví.

Plánované úseky a budoucí rozšíření

Na Slovensku je v současné době plánována výstavba několika důležitých dálničních úseků, které mají zásadně zlepšit dopravní infrastrukturu země. Mezi nejvýznamnější plánované projekty patří dokončení dálnice D1 mezi Bratislavou a Košicemi, která představuje páteřní komunikaci státu. Zejména úsek mezi Turany a Hubová je považován za technicky nejnáročnější část, kde se počítá s výstavbou několika tunelů a mostů. Významným projektem je také pokračování výstavby dálnice D3 na severu země, která má propojit region Kysuce s Polskem a zlepšit dopravní dostupnost této oblasti.

V plánu je také rozšíření dálnice D2 mezi Bratislavou a Brnem na šestipruhové uspořádání, což má reagovat na rostoucí intenzitu dopravy v tomto významném mezinárodním koridoru. Národní dálniční společnost připravuje také modernizaci několika starších úseků dálnic, včetně výměny povrchů a modernizace bezpečnostních prvků. V oblasti Prešovského kraje se plánuje výstavba nového úseku dálnice D1, který má vyřešit složitou dopravní situaci v okolí města a napojit se na již existující části dálniční sítě.

Důležitým projektem je také plánované rozšíření dálnice D4, která tvoří obchvat Bratislavy. Tento projekt má zásadní význam pro odlehčení dopravy v hlavním městě a zlepšení spojení s okolními regiony. V dlouhodobém horizontu se počítá s výstavbou nových odpočívadel a modernizací stávajících služeb pro řidiče podél hlavních dálničních tahů. Významnou roli hraje také plánované propojení slovenské dálniční sítě s okolními státy, především s Maďarskem a Rakouskem.

Na východě Slovenska se připravuje výstavba nových úseků dálnice D1, které mají zlepšit spojení s Ukrajinou a posílit tak mezinárodní obchodní koridor. V oblasti Žiliny se plánuje dostavba komplexního dálničního uzlu, který propojí dálnice D1 a D3 a vytvoří tak důležitý dopravní uzel pro celý region. Součástí plánů je také výstavba několika nových tunelů, včetně technicky náročného tunelu Višňové, který má významně zkrátit cestovní dobu mezi západní a východní částí země.

Národní dálniční společnost také pracuje na přípravě projektů pro zvýšení bezpečnosti na dálnicích, včetně instalace moderních telematických systémů a zlepšení osvětlení v kritických úsecích. Důležitou součástí plánů je také environmentální aspekt, kdy se při výstavbě nových úseků klade důraz na minimalizaci dopadu na životní prostředí a budování ekoduktů pro migraci zvěře. V neposlední řadě se připravují projekty na modernizaci systému výběru mýtného a zavedení nových technologií pro efektivnější správu dálniční sítě.

Tunely na slovenských dálnicích

Na slovenských dálnicích se v současnosti nachází několik významných tunelů, které jsou klíčovou součástí dálniční infrastruktury. Nejdelším slovenským dálničním tunelem je Višňové, který je součástí dálnice D1 a měří 7,5 kilometru. Tento tunel významně zkracuje cestu mezi Žilinou a Martinem a představuje důležitý prvek v propojení západního a východního Slovenska.

Další významnou stavbou je tunel Branisko na dálnici D1, který spojuje Prešovský a Košický kraj. S délkou 4,975 kilometru byl dlouhou dobu nejdelším slovenským tunelem. Jeho výstavba byla dokončena v roce 2003 a významně přispěl ke zlepšení dopravní dostupnosti východního Slovenska. Tunel je vybaven moderními bezpečnostními systémy včetně požární signalizace a ventilace.

Tunel Považský Chlmec, který je součástí dálničního obchvatu Žiliny, představuje další důležitý prvek slovenské dálniční sítě. Jeho délka dosahuje 2,2 kilometru a významně přispívá k odlehčení dopravy v regionu. Při jeho stavbě byly použity nejmodernější technologie a bezpečnostní prvky, které odpovídají evropským standardům.

Na dálnici D3 se nachází tunel Horelica, který měří 605 metrů a je součástí úseku procházejícího náročným horským terénem v oblasti Kysuc. Tento tunel významně přispívá k bezpečnosti provozu v zimním období, kdy jsou klimatické podmínky v této oblasti obzvláště náročné.

Významným projektem je také tunel Čebrať, který je součástí připravovaného úseku dálnice D1 mezi Hubovou a Ivachnovou. Jeho plánovaná délka je 3,6 kilometru a po dokončení významně zlepší dopravní spojení v regionu Liptova. Při jeho projektování byl kladen důraz na minimalizaci dopadu na životní prostředí a zachování přírodních hodnot území.

V současnosti probíhá výstavba několika nových tunelů, včetně tunelu Prešov na dálnici D1. Tento tunel je součástí severního obchvatu města a po dokončení významně odlehčí dopravě v centru Prešova. Slovenské dálniční tunely jsou projektovány s ohledem na nejvyšší bezpečnostní standardy a jsou vybaveny moderními technologiemi pro monitoring a řízení dopravy.

Každý tunel je vybaven systémem nouzových východů, SOS výklenků a moderním osvětlením. Pravidelně probíhají bezpečnostní cvičení a kontroly všech systémů. Důležitou součástí je také vzdálené monitorování z centrálních dispečinků, které zajišťují nepřetržitý dohled nad provozem. Všechny tunely jsou vybaveny automatickými systémy detekce požáru a ventilačními systémy, které zajišťují bezpečnost provozu i v případě mimořádných událostí.

Nejvýznamnější mosty na dálnicích

Na slovenských dálnicích se nachází řada významných mostních konstrukcí, které představují důležité technické stavby v rámci dopravní infrastruktury. Mezi nejimpozantnější patří most Valy na dálnici D1, který se klene přes údolí řeky Váh nedaleko Považské Bystrice. Tento most, dokončený v roce 2010, dosahuje délky 1234 metrů a jeho výška nad údolím činí úctyhodných 84 metrů. Konstrukce mostu je řešena jako zavěšená s dvojicí pylonů, což z něj činí jeden z technicky nejnáročnějších mostů ve střední Evropě.

Další pozoruhodnou stavbou je most Apollo v Bratislavě, který sice není přímo součástí dálniční sítě, ale tvoří důležitou spojnici mezi dálnicemi D1 a D2. Jeho unikátní asymetrický oblouk a způsob výstavby, kdy byl most otočen nad Dunajem, z něj činí světově uznávané dílo mostního stavitelství. V kontextu dálničních mostů nelze opomenout Přístavní most v Bratislavě, který je součástí dálnice D1 a zajišťuje důležité propojení přes Dunaj.

Most Košická na dálnici D1 u Prešova představuje další významnou stavbu, která překlenuje údolí řeky Torysy. Jeho celková délka přesahuje 830 metrů a výška pylonů dosahuje 70 metrů. Konstrukce je řešena jako zavěšená s jedním pylonem, což z něj činí charakteristický prvek východoslovenské dálniční sítě.

Na dálnici D3 v oblasti Kysuc se nachází několik technicky náročných mostních konstrukcí. Nejvýznamnější z nich je most Čadca, který překonává složitý terén v délce více než 700 metrů. Jeho konstrukce musela být přizpůsobena náročným geologickým podmínkám a klimatickým vlivům typickým pro tuto horskou oblast.

Významným prvkem slovenské dálniční sítě je také most přes vodní nádrž Liptovská Mara na dálnici D1. Tento most, dlouhý více než 1000 metrů, představuje důležitou součást spojení mezi západním a východním Slovenskem. Jeho konstrukce musela být navržena s ohledem na specifické podmínky přemostění vodní plochy a současně musela splňovat přísné ekologické požadavky.

Most Podtureň na dálnici D1 v Liptovském regionu je dalším příkladem moderního mostního stavitelství. Jeho délka přesahuje 1000 metrů a konstrukce je řešena jako spojitý nosník s proměnnou výškou. Tento most byl navržen s ohledem na minimalizaci dopadu na okolní krajinu a současně musel splnit náročné požadavky na bezpečnost a životnost v horském prostředí.

Všechny tyto mostní konstrukce jsou vybaveny moderními monitorovacími systémy, které průběžně sledují jejich technický stav, deformace a zatížení. Díky tomu je možné včas odhalit případné problémy a zajistit potřebnou údržbu. Mosty jsou také vybaveny speciálními prvky pro zajištění bezpečnosti provozu v zimním období, včetně systémů pro odvod vody a ochranu proti námraze.

Slovenské dálnice jsou jako život. Někdy plynulé, jindy plné překážek, ale vždy nás dovedou tam, kam potřebujeme

Ondřej Malina

Maximální povolená rychlost a pravidla

Na slovenských dálnicích platí specifická pravidla pro maximální povolenou rychlost, která se liší podle typu vozidla a povětrnostních podmínek. Pro osobní automobily a motocykly je základní maximální povolená rychlost stanovena na 130 kilometrů za hodinu. Tato rychlost však platí pouze za optimálních podmínek, kdy je dobrá viditelnost a suché vozovky. V případě deště nebo sněžení se maximální povolená rychlost automaticky snižuje na 110 kilometrů za hodinu.

Parametr	Dálnice SK	Dálnice CZ
Celková délka v provozu (2023)	532 km	1342 km
Maximální povolená rychlost	130 km/h	130 km/h
Hlavní označení	D1-D4	D0-D56
Nejdelší dálnice	D1 (477 km)	D1 (352 km)
Rok zahájení výstavby	1969	1967

Pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny a autobusy platí přísnější omezení. Tyto vozidla musí dodržovat maximální rychlost 90 kilometrů za hodinu. Stejné omezení platí také pro vozidla s přívěsem nebo návěsem. V případě zhoršených povětrnostních podmínek musí i tato vozidla přizpůsobit rychlost aktuální situaci.

Slovenské dálnice jsou vybaveny moderním systémem proměnného dopravního značení, které umožňuje operativně měnit maximální povolenou rychlost podle aktuální situace. V úsecích, kde probíhají stavební práce, je rychlost zpravidla omezena na 80 kilometrů za hodinu. V místech s vysokou nehodovostí nebo v nebezpečných úsecích může být rychlost snížena i na 60 kilometrů za hodinu.

Důležitým aspektem je také povinná minimální rychlost na dálnici, která činí 50 kilometrů za hodinu. Vozidla, která nejsou schopna této rychlosti dosáhnout, nesmějí na dálnici vůbec vjet. Výjimku tvoří pouze vozidla údržby dálnice a složky integrovaného záchranného systému při výkonu služby.

Na slovenských dálnicích platí také specifická pravidla pro jízdu v jednotlivých jízdních pruzích. Pravý jízdní pruh je určen pro běžnou jízdu, zatímco levý jízdní pruh slouží primárně k předjíždění. Po předjetí je řidič povinen se vrátit do pravého jízdního pruhu. Bezdůvodná jízda v levém pruhu je zakázána a může být pokutována.

V tunelech na slovenských dálnicích platí zvláštní režim. Maximální povolená rychlost je zde obvykle omezena na 80 kilometrů za hodinu a řidiči musí dodržovat bezpečnou vzdálenost mezi vozidly. Minimální odstup mezi vozidly v tunelu je stanoven na 50 metrů. Řidiči jsou také povinni zapnout potkávací světla a nesmějí se v tunelu otáčet ani couvat.

Nedodržování stanovených rychlostních limitů je na slovenských dálnicích přísně postihováno. Překročení rychlosti o více než 20 kilometrů za hodinu může vést k vysokým pokutám a v závažnějších případech i k odebrání řidičského průkazu. Dodržování pravidel je kontrolováno jak stacionárními radary, tak mobilními hlídkami dopravní policie.

Správa a údržba dálniční sítě

Správa a údržba slovenské dálniční sítě je primárně v kompetenci Národní dálniční společnosti (Národná diaľničná spoločnosť, a.s.), která vznikla v roce 2005. Tato státní akciová společnost převzala zodpovědnost za výstavbu a údržbu dálnic a rychlostních silnic na území Slovenské republiky. Společnost zajišťuje komplexní správu, včetně běžné údržby, oprav a modernizace dálniční infrastruktury.

V rámci své činnosti NDS provozuje střediska správy a údržby dálnic, která jsou strategicky rozmístěna po celé dálniční síti. Tato střediska zabezpečují nepřetržitý dohled nad stavem vozovek, mostů, tunelů a dalších součástí dálniční infrastruktury. Zvláštní pozornost je věnována zimní údržbě, kdy jsou nasazovány specializované stroje a mechanizmy pro odstraňování sněhu a námrazy. Společnost disponuje moderním vozovým parkem sypačů, pluhů a další specializované techniky.

Financování údržby a rozvoje dálniční sítě je zajišťováno především z výnosů elektronického mýtného systému a prodeje dálničních známek. Tyto příjmy jsou doplňovány státními dotacemi a prostředky z evropských fondů. Významná část rozpočtu směřuje do preventivní údržby, která má předcházet vzniku závažnějších poruch a prodloužit životnost dálničních staveb.

Součástí správy dálniční sítě je také provoz inteligentních dopravních systémů, které zahrnují proměnné dopravní značení, meteorologické stanice, kamerové systémy a další technologická zařízení. Tyto systémy umožňují operativní řízení dopravy a rychlou reakci na mimořádné události. Národní dálniční společnost provozuje moderní operační středisko, které nepřetržitě monitoruje provoz na dálnicích a koordinuje zásahy údržby.

Důležitou součástí údržby je také pravidelná diagnostika stavu vozovek a mostních konstrukcí. Společnost využívá specializované měřicí vozy a diagnostické přístroje pro zjišťování poruch a plánování oprav. Systematický přístup k údržbě zahrnuje také pravidelné kontroly protihlukových stěn, svodidel, dopravního značení a dalších bezpečnostních prvků.

V posledních letech se zvyšuje důraz na environmentální aspekty údržby. Používají se ekologické posypové materiály, modernizuje se osvětlení dálnic s využitím energeticky úsporných technologií a při údržbě zeleně podél dálnic se uplatňují postupy šetrné k životnímu prostředí. Společnost také investuje do modernizace odpočívadel a služeb pro řidiče, včetně budování dobíjecích stanic pro elektromobily.

Národní dálniční společnost úzce spolupracuje s Policií Slovenské republiky při zajišťování bezpečnosti provozu a s hasičským záchranným sborem při řešení mimořádných událostí. Společnost také provozuje informační systém pro řidiče, který poskytuje aktuální informace o stavu provozu, uzavírkách a povětrnostních podmínkách na dálnicích.